Jádrová inflace v Česku stále vysoká

Definice jádrové inflace

Jádrová inflace je ekonomický termín, který popisuje růst cenové hladiny v ekonomice očištěné o krátkodobé cenové výkyvy. Tyto výkyvy jsou obvykle způsobeny faktory, které jsou mimo kontrolu centrální banky, jako jsou ceny energií a potravin. Tyto ceny jsou nestálé a podléhají sezónním výkyvům, geopolitickým vlivům a dalším faktorům, které mohou krátkodobě ovlivnit inflaci, ale neposkytují přesný obraz o dlouhodobém trendu.

Výpočet jádrové inflace se liší v závislosti na zemi a instituci, která ji počítá. Obvykle se jedná o vyloučení cen energií a potravin z indexu spotřebitelských cen (CPI), který se používá k měření inflace. V některých případech se z jádrové inflace vylučují i další složky, jako jsou ceny pohonných hmot, alkoholických nápojů a tabáku.

Jádrová inflace je pro ekonomy a tvůrce hospodářské politiky důležitým ukazatelem, protože poskytuje přesnější obraz o dlouhodobém inflačním trendu v ekonomice. Na základě jádrové inflace mohou centrální banky lépe posoudit, zda je měnová politika dostatečně uvolněná nebo restriktivní, a přijmout opatření k udržení cenové stability.

Výpočet a složky

Jádrová inflace je ekonomický termín, který se používá k popisu inflace očištěné o volatilní složky, jako jsou ceny potravin a energií. Tyto složky jsou z výpočtu vyloučeny, protože jejich ceny podléhají častým a nepředvídatelným výkyvům, které nesouvisejí s obecnými inflačními tlaky v ekonomice. Výpočet jádrové inflace se liší v závislosti na zemi a instituci, která ji počítá.

V České republice Česká národní banka (ČNB) používá pro sledování jádrové inflace několik ukazatelů. Mezi nejčastěji sledované patří:

Monetární inflace bez cen potravin a pohonných hmot: Tento ukazatel je velmi podobný běžně používanému indexu spotřebitelských cen (CPI), ale vylučuje z něj ceny potravin a pohonných hmot.

Trimmed inflace: Tento ukazatel vylučuje z výpočtu inflace ty složky, které v daném období zaznamenaly nejvyšší a nejnižší cenové změny. Tím se eliminuje vliv extrémních cenových výkyvů na celkovou inflaci.

Mediánová inflace: Tento ukazatel řadí všechny složky spotřebitelského koše podle výše jejich cenové změny a vybere hodnotu, která se nachází uprostřed. Mediánová inflace je tak odolná vůči extrémním hodnotám a poskytuje stabilnější obrázek o vývoji cenové hladiny.

Sledováním jádrové inflace se ekonomové a centrální bankéři snaží získat přesnější představu o dlouhodobých inflačních trendech v ekonomice. Tyto informace jim pak slouží k přijímání vhodných měnových opatření, která by měly zajistit cenovou stabilitu.

Vliv na měnovou politiku

Jádrová inflace hraje klíčovou roli při formování měnové politiky. Na rozdíl od celkové inflace, která zahrnuje i volatilní ceny potravin a energií, jádrová inflace lépe odráží dlouhodobé trendy v cenách. Centrální banky, jako je Česká národní banka, se při svém rozhodování o nastavení úrokových sazeb zaměřují právě na jádrovou inflaci.

Stabilní a předvídatelná úroveň jádrové inflace je důležitá pro zdravé fungování ekonomiky. Pokud by jádrová inflace rostla příliš rychle, signalizovalo by to přehřátí ekonomiky a ČNB by pravděpodobně reagovala zvýšením úrokových sazeb. Naopak, nízká nebo klesající jádrová inflace by mohla vést ke snížení úrokových sazeb s cílem podpořit ekonomický růst.

Sledování jádrové inflace tak umožňuje centrálním bankám lépe odhadnout budoucí inflační tlaky a přijmout včasná opatření k udržení cenové stability. Pro ekonomické subjekty je znalost vývoje jádrové inflace důležitá pro plánování investic a obchodních aktivit.

Jádrová vs. celková inflace

Jádrová inflace, také známá jako čistá inflace, je měřítkem inflace, které vylučuje ceny energií a potravin. Tyto složky jsou z jádrové inflace vyloučeny, protože jejich ceny bývají volatilnější než ceny ostatního zboží a služeb. V důsledku toho jádrová inflace poskytuje stabilnější obraz základních inflačních tlaků v ekonomice.

Celková inflace, na druhé straně, zahrnuje změny cen všech zboží a služeb zahrnutých do spotřebního koše. To znamená, že celková inflace je více ovlivněna krátkodobými výkyvy cen, jako jsou změny cen ropy nebo zemědělských produktů.

Pro ekonomy a tvůrce politik je jádrová inflace užitečným nástrojem, protože jim umožňuje lépe posoudit dlouhodobé inflační trendy. Pokud jádrová inflace roste, je to známkou toho, že inflační tlaky se v ekonomice zakořeňují a že Česká národní banka bude možná muset zpřísnit měnovou politiku, aby udržela inflaci pod kontrolou. Naopak, pokud jádrová inflace klesá, může to být signálem slábnoucí ekonomiky.

Je důležité si uvědomit, že jádrová inflace není dokonalým měřítkem inflace. Například nezachycuje změny cen importovaného zboží, které mohou být také ovlivněny změnami směnných kurzů. Nicméně jádrová inflace zůstává užitečným nástrojem pro pochopení základních inflačních tlaků v ekonomice.

Interpretace vývoje

Jádrová inflace, která vylučuje volatilní ceny energií a potravin, nám poskytuje stabilnější obrázek o vývoji cenové hladiny. Její vývoj je klíčový pro pochopení dlouhodobějších inflačních tlaků v ekonomice. Pokud jádrová inflace setrvale roste, signalizuje to, že inflace není způsobena pouze dočasnými faktory, ale že se šíří do širší ekonomiky. To může vést k růstu inflačních očekávání, kdy firmy a spotřebitelé začnou počítat s vyšší inflací v budoucnosti a upraví podle toho své chování. Firmy mohou být náchylnější k zvyšování cen a zaměstnanci k požadavkům vyšších mezd, což dále pohání inflaci. Naopak, pokud jádrová inflace klesá nebo zůstává stabilní, naznačuje to, že inflační tlaky jsou utlumené a ekonomika se blíží k inflačnímu cíli centrální banky. Centrální banky, jako je Česká národní banka, sledují jádrovou inflaci velmi pozorně, protože jim poskytuje vodítko pro nastavení měnové politiky. Pokud jádrová inflace signalizuje riziko dlouhodobějšího překročení inflačního cíle, centrální banka může přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb, aby utlumila inflační tlaky. Naopak, pokud jádrová inflace klesá, může centrální banka zvážit snížení úrokových sazeb, aby podpořila ekonomický růst.

Ukazatel	Hodnota (prosinec 2021)	Hodnota (prosinec 2022)
Meziroční růst spotřebitelských cen (CPI)	6,6 %	3,8 %
Meziroční růst jádrové inflace (bez potravin a energií)	4,2 %	2,6 %

Trendy v České republice

Jádrem inflace se rozumí inflace očištěná o kolísavé ceny potravin a energií. Tyto složky bývají volatilní a jejich zahrnutí do celkové inflace by mohlo zkreslit dlouhodobější trendy. Sledování jádrové inflace je pro Českou republiku klíčové, jelikož poskytuje centrální bance, České národní bance, přesnější obrázek o vývoji cenové hladiny. V posledních letech jsme v České republice svědky rostoucí jádrové inflace. Tento trend je znepokojivý, jelikož signalizuje, že růst cen není způsoben pouze dočasnými faktory, ale že se již propsal i do cenové hladiny širšího spektra zboží a služeb. Mezi faktory, které k tomuto vývoji přispívají, patří silná domácí poptávka, růst mezd a také dražší vstupy pro firmy. Česká národní banka se snaží tento trend zvrátit a dostat inflaci zpět k cíli 2 % pomocí zvyšování úrokových sazeb. Zda bude tato strategie úspěšná, ukáže až čas. Je však zřejmé, že jádrová inflace a její vývoj budou i nadále hrát v České republice důležitou roli.

Jádrová inflace je jako cibule. Sloupneme-li vnější vrstvu cen energií a potravin, odhalíme jádro, které nám napovídá o dlouhodobějších trendech v cenách.

Božena Krásná

Mezinárodní srovnání

Jádrová inflace, tedy inflace očištěná o volatilní složky cen energií a potravin, se stala důležitým ukazatelem pro centrální banky po celém světě. Srovnání jádrové inflace mezi zeměmi může poskytnout cenné informace o globálních inflačních trendech a efektivitě měnových politik.

V posledních letech jsme svědky rostoucího trendu jádrové inflace v mnoha rozvinutých ekonomikách. Například v USA se jádrová inflace pohybuje nad cílem Federálního rezervního systému, což vyvolává obavy z přehřátí ekonomiky. Podobný vývoj pozorujeme i v eurozóně, kde se jádrová inflace blíží historickým maximům. Naopak v Japonsku se jádrová inflace drží dlouhodobě pod cílem centrální banky, což svědčí o přetrvávající deflační hrozbě.

Mezinárodní srovnání jádrové inflace je komplikované odlišnostmi v metodice výpočtu. Každá země má vlastní definici jádrové inflace, která se liší v zahrnutí a vážení jednotlivých složek spotřebního koše. Tyto rozdíly ztěžují přímé srovnání a interpretaci dat.

Přestože mezinárodní srovnání jádrové inflace má svá omezení, poskytuje důležité informace pro pochopení globálních inflačních tlaků. Sledování vývoje jádrové inflace v různých zemích umožňuje identifikovat společné faktory ovlivňující cenovou hladinu a vyhodnotit efektivitu měnových politik.

Dopady na spotřebitele

Jádровая inflace přímo neovlivňuje ceny energií a potravin, které jsou volatilní, ale spíše se zaměřuje na stabilnější složky spotřebitelského koše. Zvýšení jádrové inflace však může mít pro spotřebitele i tak citelné dopady. Firmy, které čelí rostoucím cenám surovin a výrobních vstupů, mohou tyto náklady promítnout do konečných cen pro spotřebitele. To se projeví zdražením zboží a služeb, jako je oblečení, elektronika, doprava a další. Spotřebitelé tak pocítí pokles své kupní síly, jelikož si za stejnou mzdu budou moci dovolit méně produktů a služeb. Dlouhodobě vysoká jádrová inflace může vést k poklesu životní úrovně a zvýšení nerovnosti, jelikož nízkopříjmové skupiny obyvatelstva jsou na růst cen citlivější. Je důležité sledovat vývoj jádrové inflace a přijímat opatření k jejímu zkrocení, aby se minimalizovaly negativní dopady na spotřebitele a ekonomiku jako celek.

Investice a jádrová inflace

Jádrová inflace je ekonomický termín, který označuje inflaci očištěnou o kolísavé složky cen, jako jsou ceny energií a potravin. Tyto složky jsou z jádrové inflace vyjmuty, protože jejich ceny jsou ovlivňovány faktory, které jsou mimo kontrolu centrální banky, jako je počasí nebo geopolitické události. Jádrová inflace tak poskytuje přesnější obrázek o tom, jak se vyvíjí inflace v ekonomice v dlouhodobém horizontu.

Investice a jádrová inflace spolu úzce souvisí. Investoři se při svých investičních rozhodnutích zajímají o to, jak se bude inflace vyvíjet v budoucnosti. Pokud očekávají vysokou inflaci, budou požadovat vyšší výnosy ze svých investic, aby kompenzovali ztrátu hodnoty svých peněz. Naopak, pokud očekávají nízkou inflaci, budou ochotni investovat i za nižší výnosy.

Vysoká jádrová inflace může mít na investice negativní dopad. Může vést k nejistotě na finančních trzích a k poklesu investic. Investoři se totiž obávají, že vysoká inflace povede k růstu úrokových sazeb, což by zdražilo úvěry a snížilo zisky firem.

Naopak nízká a stabilní jádrová inflace vytváří příznivé prostředí pro investice. Investoři jsou v takovém prostředí ochotnější investovat do dlouhodobých projektů, protože se nemusí tolik obávat ztráty hodnoty svých peněz v důsledku inflace.

Centrální banky se snaží udržovat nízkou a stabilní inflaci, aby podpořily ekonomický růst. Jedním z nástrojů, které k tomu používají, je úroková sazba. Pokud centrální banka očekává růst inflace, může zvýšit úrokové sazby, aby utlumila ekonomickou aktivitu a snížila inflační tlaky. Naopak, pokud očekává pokles inflace, může úrokové sazby snížit, aby podpořila ekonomický růst.

Očekávání do budoucna

Jádrová inflace, tedy inflace očištěná o volatilní složky cen energií a potravin, se v posledních měsících stala středem pozornosti ekonomů i tvůrců hospodářské politiky. Její vývoj je totiž klíčový pro odhad budoucího vývoje celkové inflace a nastavení měnové politiky.

Zatímco celková inflace vlivem zmírnění růstu cen energií a potravin zpomaluje, jádrová inflace vykazuje setrvačnost a drží se na relativně vysokých úrovních.

To vyvolává obavy z možného „zadření“ inflace v ekonomice, kdy se vysoké ceny stávají běžnou součástí očekávání firem i spotřebitelů. Firmy by si na vysokou inflaci zvykly a promítaly ji do cen produktů a služeb, zatímco spotřebitelé by byli ochotni akceptovat vyšší ceny v očekávání jejich dalšího růstu. Takový scénář by zkomplikoval snahy centrální banky o zkrocení inflace a mohl by vést k nutnosti razantnějšího zvyšování úrokových sazeb, což by mělo negativní dopad na ekonomický růst.

V následujících měsících bude proto klíčové sledovat, zda se jádrová inflace začne postupně snižovat, či zda setrvá na vysokých úrovních. Záležet bude na mnoha faktorech, včetně vývoje cen komodit na světových trzích, výše mezd a vývoje spotřebitelské poptávky.