Nejlepší policejní vtipy, které pobaví i samotné strážníky

Klasické vtipy o policejní hlídce v akci

Silniční hlídky zažívají při své práci neuvěřitelné příhody. Pověstná dvojice policistů Novák a Dvořák se proslavila svým osobitým přístupem k řešení dopravních přestupků. Představte si tu situaci - zastaví řidiče, který se šine jako šnek, a ten se hájí tím, že jede přesně třicítkou podle značky. Chudák netušil, že číslo na modré tabuli znamená číslo silnice, ne rychlostní limit.

To není nic proti případu s červenou na semaforu. Jeden vykutálený řidič si vesele profrčel křižovatkou na červenou s tím, že když před ním někdo projel na oranžovou, červená musí být další povolená barva. Novákova odpověď o tom, že by pak logicky měla následovat fialová, se stala mezi kolegy legendární.

Mezi policajty koluje spousta podobných historek. Třeba ta o babičce, co ujížděla hlídce jak v akčním filmu. Když ji konečně dohnali, jen nevinně prohodila, že její muž jí celý život vtloukal do hlavy, ať nikdy nezastavuje cizím chlapům na pustém místě.

A co teprve ten případ s autem, které jelo jak had! Řidič byl naprosto střízlivý, ale vezl čtyři namol opilé kámoše, kteří mu jeden přes druhého radili, kudy jet. To byste nevěřili, jaké zatáčky dokáže auto opsat, když má pět navigátorů.

Dvořák se zase proslavil svou moudrou odpovědí řidiči, který tvrdil, že nepotřebuje světla, protože zná cestu nazpaměť: Světla nemáte jen proto, abyste viděl vy, ale hlavně aby viděli ostatní vás.

Mezi policejní perly patří i příběh o chlapíkovi, který couval dva kilometry k benzínce. Jeho vysvětlení? Při couvání přece auto spotřebuje míň benzínu! A což teprve ten zmatený instruktor autoškoly, který policistovi podal celý štos řidičáků svých žáků, protože nevěděl, který vlastně chce vidět.

Tyhle historky nejsou jen veselé příběhy z ulice - ukazují každodenní realitu policejní práce, kde humor pomáhá zvládat i ty nejabsurdnější situace.

Vtipné historky z policejních protokolů

Policejní historky jsou někdy lepší než komedie v televizi. Vemte si třeba ten průšvih v Pardubicích, kde chlapík nacpal do kalhot sedm salámů a tvrdil ochrance, že má jen oteklé nohy. To si prostě nevymyslíte!

A co teprve ta babička z Brna? Volala na policii, že jí někdo ukradl zahrádku. Představte si ten výraz policistů, když zjistili, že soused si jen spletl pozemek a ze samé dobré vůle jí překopal záhony. Však to znáte - dobré úmysly někdy nadělají víc škody než užitku.

To v Ostravě se zase jeden zlodějíček tak unavil při rabování, že usnul přímo na gauči v bytě, který vykrádal. Ráno ho tam našli majitelé, jak si spokojeně chrápe obklopený věcmi, které chtěl čajznout.

V Plzni zase jeden zmatkař nahlásil krádež auta. Ukázalo se, že si po pořádné večerní pitce prostě nepamatoval, kam ho zaparkoval. Auto stálo přesně tam, kde ho nechal - jen on na to měl okno jak prase.

Zlatý hřeb je příběh z Liberce. Dva géniové se vloupali do skladu elektroniky a chtěli ukrást velkou telku. Když zjistili, že se nevejde do dveří, zavolali na infolinku výrobce! To musela být zajímavá směna pro tu operátorku.

A v Olomouci? Tam děda nahlásil krádež peněženky, kterou měl celou dobu v bundě v čistírně. Asi si říkáte - jak je tohle možné? No, stáří není radost, a občas se ty mozkové závity zatoulají.

Nejlepší je ale ten borec s vidličkou a nožem u bankomatu. Prý si chtěl ukrojit kousek, protože mu připomínal sýr. S takovou hladinkou v krvi by nejspíš dokázal sníst i ten bankomat celý.

Policejní kontroly a humorné situace

Policejní kontroly jsou nedílnou součástí našeho každodenního života a často se při nich odehrávají situace, které dokážou vyvolat úsměv na tváři. Není výjimkou, že se řidiči snaží vymluvit z přestupků těmi nejkreativnějšími způsoby, což často vede k nezapomenutelným momentům.

Jeden z klasických příběhů vypráví o řidiči, který byl zastaven při běžné silniční kontrole. Když ho policista požádal o doklady, začal horečně prohledávat auto a tvrdil, že je určitě někde založil mezi sedačkami. Po desetiminutovém hledání se ukázalo, že celou dobu seděl na své peněžence s doklady. Situace byla o to komičtější, že se policista snažil zachovat vážnou tvář, zatímco řidič se červenal jako rajče.

Další památná historka se odehrála během zimní kontroly, kdy policista zastavil auto jedoucí podezřele pomalu. Řidička, starší dáma, mu vysvětlila, že jede tak pomalu, protože na semaforu svítí číslo 30. Policista musel s úsměvem vysvětlit, že to není rychlostní limit, ale venkovní teplota. Tento příběh se stal mezi policisty legendou a dodnes se vypráví při služebních školeních.

Nezřídka se stává, že se policisté setkávají s kreativními výmluvami řidičů, proč překročili povolenou rychlost. Od klasického spěchám do porodnice až po můj křeček má záchvat. Jeden řidič dokonce tvrdil, že musel jet rychle, protože mu doma teče pračka. Když ho policista požádal o vysvětlení, řekl, že čím rychleji dojede domů, tím méně vody vyteče.

Specifickou kapitolou jsou kontroly na alkohol. Jeden řidič, když uviděl policejní hlídku, rychle zaparkoval a předstíral, že spí za volantem. Jeho plán byl jasný - nemůže být obviněn z řízení pod vlivem alkoholu, když přece spí. Bohužel pro něj, policisté si všimli, že motor jeho auta je stále teplý.

Někdy se stává, že humor vzniká i na straně samotných policistů. Při jedné noční kontrole policista požádal řidiče, aby vystoupil z vozidla a šel rovně po čáře. Řidič to zvládl perfektně, načež se ukázalo, že na silnici žádná čára není - policista si spletl odraz pouličního osvětlení s vodorovným značením.

Tyto příběhy ukazují, že i při vážné práci, jakou policejní kontroly bezesporu jsou, vznikají momenty, které dokážou rozesmát jak policisty, tak řidiče.

Nepovedené policejní zásahy a přešlapy

Policejní práce má i své humorné stránky. Asi nejbizarnější situace nastala na Žižkově, kde se dvě policejní auta honila navzájem - každá hlídka si myslela, že pronásleduje podezřelé vozidlo. Půlhodinová honička skončila trapným zjištěním, že šlo o kolegy z vedlejšího okrsku.

A co teprve ta brněnská story! Celý policejní tým tam obklíčil nafukovacího panáka od nějaké reklamky. Představte si to - uzavřená ulice, pyrotechnik na cestě, a pak ten moment, kdy vítr profouknul panáka a všem došlo, o co jde.

To v Ostravě to vzali ještě dál. Místní umělci nachytali policajty s figurínou za volantem. Hlídka se snažila řidiče několik minut buzerovat, než jim došlo, že mluví s plasťákem. Na sociálkách se to pak hemžilo vtípky.

V Budějcích zase naháněli maratonce v tréninkovém. Chudák sportovec v černém dresu s batůžkem se musel pak na služebně zpotit vysvětlováním, že není žádnej lupič.

Plzeňští policajti to taky jednou pěkně zavařili. Vpadli doprostřed natáčení kriminálky a pozatýkali herce v kostýmech. To musela být podívaná - režisér mával povolením k natáčení a policajti vedli lupiče v poutech.

V Liberci zase nasadili těžkooděnce kvůli zapomenutému obědu bezdomovce. Představte si ten trapas, když speciální jednotka objevila v podezřelém balíčku rohlík se salámem.

Tohle všechno nám připomíná, že i policajti jsou jenom lidi. Umět se zasmát vlastním přešlapům a vzít si z nich ponaučení - to je přece to hlavní, ne?

Vtipy o policejní akademii a výcviku

Na chodbách policejní akademie se odehrávají příběhy, které by vydaly na celou knihu. Jeden z nejlepších momentů nastal během výuky kriminalistiky, když instruktor probíral sebevraždy. Jak poznáte, že někdo skočil z okna? zeptal se. Podle otisků na parapetu! vyhrkl jeden z kadetů. Instruktor si jen povzdechl: A co když skočil zevnitř?

Sebeobrana je kapitola sama pro sebe. Jeden z nováčků pořád padal dozadu, i když měl padat dopředu. Jeho vysvětlení se stalo legendou: V příručce píšou, že správný policajt nikdy neustupuje! No, aspoň měl nastudovanou teorii.

Při střelbách se zase jeden borec ne a ne trefit terč. Kam vlastně míříte? ptal se instruktor. Přesně na terč, ale ty díry se dělají všude možně, jenom ne tam! odpověděl s kamennou tváří.

A co teprve dopravní předpisy! Jeden mladý talent vysvětloval značku Zákaz vjezdu po svém: Sem nesmí vjet nikdo, kromě těch, co tam potřebujou. Takhle kreativní výklad by mohl revolucionizovat celý dopravní systém.

Naprostý vrchol přišel při výuce taktiky. Proč musíme křičet 'Stůj, nebo střelím!' třikrát? Nestačí rovnou vystřelit? zajímal se jeden z kadetů. Když mu instruktor vysvětlil, že nejsme na Divokém západě, kadet to pochopil po svém: Aha, takže stačí křiknout jednou?

Při simulovaném výslechu zase jeden kadet v roli podezřelého rozjel sci-fi o mimozemšťanech, kteří ho donutili krást. Jeho kolega v roli vyšetřovatele poctivě zapisoval každé slovo. Na dotaz, proč tak zjevnou pohádku nezpochybnil, odpověděl: Vždyť nás učíte zapisovat všechno!

Tyhle historky se vyprávějí už roky a každá nová generace policistů k nim přidává další. I když jsou možná trochu přikrášlené, ukazují, že pod uniformou jsou prostě normální lidi, co se taky občas spletou.

Dopravní policisté a jejich vtipné příhody

Dopravní policisté a jejich historky - to je kapitola sama pro sebe. Kolik z nás už zažilo tu směs nervozity a pobavení při silniční kontrole?

Na dálnici D1 se odehrál případ, který se mezi řidiči vypráví dodnes. Dva policajti zastavili kamioňáka s nákladem banánů. Na sedadle měl plyšovou opici a když se ho policista zeptal, jestli je to maskot, s kamennou tváří odpověděl: Ne, to je můj navigátor, banány mu platím naturálně.

V Budějcích se zase traduje historka o babičce s červeným Favoritem. Při hledání řidičáku vytahovala z kabelky jeden poklad za druhým - od konzerv pro kočku přes pletací jehlice až po cestovní žehličku. Když policista poznamenal, že by mohla vystupovat v cirkuse, pohotově odvětila: Mladý pane, kdybyste viděl, co všechno mám v kufru!

A co ten případ z Plzně? Tam chytili šoféra, který jezdil jak po hadí stezce. Pane policisto, nejsem opilý, objížděl jsem díry! bránil se řidič. Policajt se rozhlédl po dokonale hladké silnici a jen suše utrousil: Tak to máte asi hodně zajímavou navigaci.

Ostravští policajti si zase dlouho budou pamatovat, jak pronásledovali auto, které se nakonec ukázalo být jejich vlastní. Od té doby tam platí zlaté pravidlo: Než někoho začneš honit, koukni se, jestli nehoníš sám sebe.

A ta perlička na závěr? Když jeden policista zastavil auto plné cirkusáků, asi netušil, co ho čeká. Z auta postupně vylezlo pět klaunů, dva žongléři a medvěd na jednokolce. Do vysílačky jen unaveně zahlásil: Centrála, asi si vezmu dovolenou. Právě kontroluju celý cirkus a nejsem si jistý, jestli už nemám halucinace.

Policejní logika a absurdní situace

Policejní logika často vytváří situace, které běžnému občanovi připadají naprosto absurdní a nepochopitelné. Příkladem může být případ, kdy policista zastaví řidiče kvůli překročení rychlosti o pouhé 2 km/h, přičemž sám během pronásledování jede dvojnásobnou rychlostí. Tyto paradoxy jsou častým zdrojem vtipů a anekdot o policii, které kolují mezi lidmi již desetiletí.

Kategorie vtipů o policii	Typické téma	Popularita
Dopravní kontroly	Měření rychlosti	Velmi vysoká
IQ policistů	Inteligence	Vysoká
Policejní výslechy	Komunikace	Střední
Policejní honičky	Akční situace	Střední

Klasickým příkladem policejní logiky je situace, kdy dva policisté hlídkují v parku a vidí muže, jak krmí holuby, přestože je to zakázané. Místo aby řešili skutečné problémy v okolí, stráví hodinu sepisováním protokolu o přestupku. Mezitím jim před nosem proběhne skutečný zločinec, kterého si ani nevšimnou. Tento typ situací perfektně ilustruje, jak někdy přehnaná byrokracie a lpění na malichernostech převažuje nad skutečným posláním policie.

Další absurdní situace nastávají při dopravních kontrolách. Policisté často trvají na naprosté dokonalosti povinné výbavy, zatímco jejich vlastní služební vozidlo má propadlou technickou kontrolu. Řidiči jsou pak nuceni vysvětlovat, proč nemají náhradní žárovku přesně podle předpisů, zatímco závažnější přestupky zůstávají nepovšimnuty. Tato dvojí měřítka jsou častým terčem lidového humoru a satiry.

Specifickou kapitolou jsou policejní protokoly a jejich často komická formulace. Když policista zapisuje výpověď svědka, který viděl zloděje utíkat z místa činu, může vzniknout absurdní zápis typu: Podezřelý se dal na útěk neznámým směrem známou cestou. Takové formulace se pak stávají legendárními a kolují mezi lidmi jako vtipy, přestože jsou založeny na skutečných událostech.

Policejní logika se projevuje i v případech, kdy strážníci řeší banální přestupky s přehnanou důležitostí. Například když dvojice policistů stráví několik hodin sledováním špatně zaparkovaného auta, místo aby řešila skutečnou kriminalitu v problémových částech města. Tyto situace často vedou k vytváření vtipných historek, které se šíří mezi lidmi a postupně se stávají součástí městského folklóru.

Zvláštní kapitolou jsou také policejní honičky, kdy se policisté snaží dohnat pachatele, ale způsobí přitom větší škody než samotný zločinec. Tyto situace připomínají spíše grotesky než skutečnou policejní práci. Není divu, že se stávají námětem nesčetných vtipů a anekdot, které reflektují absurditu některých policejních zásahů.

Přesto je třeba poznamenat, že většina policistů odvádí svou práci profesionálně a zodpovědně. Tyto absurdní situace jsou spíše výjimkami, které však díky své bizarnosti získávají mnohem větší pozornost než běžná policejní práce. Humor spojený s policejní logikou tak slouží jako určitý ventil společenského napětí a způsob, jak se vyrovnat s občasnými nedostatky v práci bezpečnostních složek.

Vtipy o policejním vyšetřování případů

Policejní vyšetřování případů je nevyčerpatelným zdrojem humorných historek a vtipů, které kolují mezi lidmi už desetiletí. Jeden z nejznámějších příběhů vypráví o dvou policistech, kteří vyšetřovali vloupání do klenotnictví. Na místě činu našli pouze rozbitou výlohu a stopu v podobě cigaretového nedopalku. První policista se zamyslel a prohlásil: To bude složitý případ, pachatel je kuřák. Druhý se na něj podíval a odpověděl: Kolego, to je jasné, že je kuřák, ale důležitější je, že je to zloděj!

Podobně absurdní situace nastala, když policisté vyšetřovali krádež v místním obchodě s potravinami. Majitel jim oznámil, že zloděj ukradl především salám a sýry. Jeden z vyšetřovatelů si poznamenal do bloku: Pachatel je evidentně masožravec s laktózovou tolerancí. Jeho kolega jen protočil oči a poznamenal, že by se měli spíše zaměřit na stopy a svědky než na stravovací návyky pachatele.

V jiném případě policisté řešili záhadné zmizení zahradního trpaslíka. Když dorazili na místo, začali sepisovat protokol. Pohřešovaný objekt, přibližně 40 centimetrů vysoký, červená čepice, modrá zástěra, betonové tělo, diktoval jeden policista. Jeho kolega se zamyslel a zeptal se majitelky: A nemohl ten trpaslík odejít sám? Víte, v té pohádce o Sněhurce také trpaslíci chodili. Majitelka zahrady jen nevěřícně kroutila hlavou.

Mezi klasické případy patří také vyšetřování dopravních přestupků. Řidič projel na červenou a policista ho zastavil. Pane řidiči, víte, proč jsem vás zastavil? Řidič odpověděl: Protože jste dnes ještě nesplnil kvótu pokut? Policista se nenechal vyvést z míry a odvětil: Ne, zastavil jsem vás, protože už došly vstupenky do divadla na večerní představení.

Nezapomenutelný je případ, kdy policisté vyšetřovali údajné paranormální jevy v místním domě. Majitel tvrdil, že slyší duchy. Policisté strávili celou noc pozorováním a zapisováním každého podezřelého zvuku. Ráno zjistili, že duchy způsobovala stará klimatizace a špatně zavřené okno. Ve své horlivosti sepsali třicetistránkovou zprávu o nehmotných entitách způsobujících akustické anomálie v obytném prostoru.

Specifickou kapitolou jsou případy ztracených domácích mazlíčků. Když paní Nováková nahlásila zmizení svého papouška, policisté se ptali na identifikační znaky. Mluví česky s moravským přízvukem a umí nadávat, uvedla majitelka. Policisté pak týden obcházeli okolí a poslouchali, zda neuslyší moravsky mluvícího papouška. Nakonec se papoušek vrátil sám, údajně byl na návštěvě u sousedovic andulky.

Humorné příběhy z policejní služebny

Na policejní služebně v Horní Dolní se odehrávají příběhy, které by člověk nevymyslel, ani kdyby chtěl. Jeden běžný čtvrteční večer přivedl na stanici starší paní, která přišla nahlásit krádež své oblíbené slepice. Když se jí službukonající strážník zeptal na popis pachatelky, paní s naprostou vážností odpověděla, že to musela být liška v modrém svetru. Přítomní policisté se snažili udržet vážnou tvář, zatímco paní detailně popisovala, jak viděla ocasem mávající šelmu, jak si to štráduje s její nejlepší nosnicí v zubech.

Jindy zase přišel na služebnu mladý muž celý rozrušený, že mu někdo ukradl auto. Když se ho policista ptal na podrobnosti, vyšlo najevo, že dotyčný zaparkoval před hospodou, pak si dal jen dvě pivka a po šesti hodinách zjistil, že auto je pryč. Po důkladném pátrání se ukázalo, že vůz stál celou dobu na původním místě, jen na opačné straně ulice, kam ho majitel původně zaparkoval.

Nezapomenutelný byl také případ, kdy na služebnu dorazil rozčilený občan s tím, že mu soused pomocí tajné družice sleduje jeho zahradu. Důkazem mělo být, že pokaždé, když si šel na záhon natrhat rajčata, soused přesně věděl, kolik jich utrhl. Vyšetřování odhalilo, že soused prostě seděl na balkóně a počítal.

Mezi policisty koluje také historka o výjezdu k údajnému vloupání do sklepa. Na místě našli vyděšeného majitele domu, který tvrdil, že ve sklepě slyší podezřelé zvuky. Po opatrném sestupu do sklepa objevili policisté starou automatickou pračku, která se zasekla v ždímání a vydávala děsivé zvuky. Majitel se pak přiznal, že na pračku úplně zapomněl, protože ji nepoužíval už několik let.

Jednou v noci přijali policisté oznámení o podezřelém chování na místním hřbitově. Svědek tvrdil, že vidí postavy s baterkami, které se pohybují mezi náhrobky. Když hlídka dorazila na místo, našla skupinu teenagerů, kteří hráli Pokémon GO a snažili se chytit vzácného pokémona, který se jim zobrazil právě na hřbitově. Místo psaní pokut se nakonec jeden z policistů nechal zasvětit do tajů této hry a dokonce si ji pak sám nainstaloval.

Na služebně se také traduje příběh o muži, který přišel nahlásit krádež své peněženky. Když se ho ptali na okolnosti, prozradil, že peněženku ztratil při návštěvě striptýzového klubu. Později se ukázalo, že ji vlastně vhodil tanečnici do kostýmu, jen si to po několika panácích nepamatoval. Peněženka se našla a případ byl uzavřen jako nedorozumění pod vlivem alkoholu.

Policista se ptá kolegy: Proč máš na uniformě dvě různé boty? Kolega odpoví: To je divné, doma mám úplně stejný pár.

Oldřich Kučera

Policejní honičky a jejich komické momenty

Policejní honičky jsou často zdrojem nejen napětí, ale i nechtěného humoru. Jeden z nejznámějších případů se odehrál v Praze, kdy mladý zlodějíček ukradl auto a během útěku před policií zastavil u stánku s párky v rohlíku, protože dostal hlad. Zatímco policisté projeli kolem, on v klidu dojedl svou svačinu a pak pokračoval v útěku. Nakonec ho stejně chytili, ale jeho klidné pojídání párku se stalo legendou.

Podobně úsměvný byl případ z Brna, kde prchající řidič zastavil na červenou na semaforu, přestože ho pronásledovalo několik policejních vozů. Jeho výmluvou bylo, že je zodpovědný řidič a červenou prostě neprojede. Policisté byli tak překvapení jeho jednáním, že několik vteřin jen nevěřícně zírali, než vystoupili z vozů.

V Ostravě zase došlo k bizarní situaci, kdy pronásledovaný zloděj automobilu začal během honičky vysílat živě na sociální sítě a komentovat celou situaci jako sportovní přenos. Své sledující informoval o každém manévru a dokonce hodnotil práci jednotlivých policistů. Jeho přenos se stal virálním hitem, než mu došel benzín a skončil v poutech.

Nezapomenutelný je také případ z Plzně, kde pronásledovaný řidič zajel do myčky aut v domnění, že se zbaví pronásledovatelů. Místo toho uvízl v automatické myčce a musel trpělivě čekat, až celý program skončí. Policisté si mezi tím v klidu dali kávu a počkali si na něj u výjezdu.

Kuriózní byla i honička na Vysočině, kde řidič v ukradeném traktoru ujížděl policii rychlostí 30 kilometrů v hodině. Celá vysokorychlostní honička trvala přes dvě hodiny a vedla přes několik vesnic, kde místní obyvatelé povzbuzovali obě strany. Někteří dokonce připravili občerstvení jak pro policisty, tak pro prchajícího traktoristi.

V Českých Budějovicích se zase proslavil případ, kdy pronásledovaný muž zastavil u své oblíbené hospody, protože byla štamgastská středa. Sedl si na své obvyklé místo a objednal si pivo, jako by se nechumelilo. Když dorazili policisté, našli ho v družném hovoru se štamgasty, kteří se ho snažili bránit s tím, že přece nebudou někoho zatýkat uprostřed pivní degustace.

Specifickou kategorií jsou pak honičky, které končí v různých komických situacích. Například když pronásledovaný řidič v Liberci skončil v bazénu na zahradě rodinného domu, nebo když zlodějka v Olomouci při útěku spadla do kontejneru s textilem a nemohla se dostat ven. Policisté ji museli vytahovat za pomoci hasičů, přičemž celá akce připomínala spíše cirkusové představení než policejní zásah.